Proč CMC vznikl a jaké jsou jeho motivace

Tak hezky popořádku. Když začátkem roku 2003 klub vznikal, musím přiznat, že jsem příliš nevěřil tomu, co se později stalo pravdou. Mým snem bylo mít v klubu alespoň 50 členů. To číslo mi připadalo úžasné. Snil jsem o tom, že budeme mít databázi kontaktů a kdykoli člověk někam pojede, bude ji mít s sebou. Když se mu pak někde porouchá auto, vždycky někde nedaleko bude některý z členů CMC. Bude možné mu zavolat a on poskytne pomoc. Poradí, sežene odtah, dodá potřebnou psychickou podporu, ... Prostě a jednoduše taková svépomocná síť po celé republice. A ejhle, ono to funguje. Už několika členům se stal problém a měli někoho z téhle velké party na blízku. Můj sen se alespoň v tomto ohledu splnil. Odtud tedy první motivace klubu:

Když už nás tedy bylo těch 50, začal zase někde vzadu na úrovni podvědomí šeptat skřítek, že už je nás dost a že by nás někdo třeba mohl brát vážně. Ano i to se nakonec splnilo více než vrchovatě. Dnes už máme mnoho partnerů, kteří nám poskytují slevy a někteří dokonce píší pochvalné dopisy, jak je pro ně naše partnerství výhodné. Je to jasné, druhá motivace klubu:

Člověk je tvorem rozmazleným. Nikdy se dlouho s ničím nespokojí a chce víc. Čím víc toho dostává, tím je náročnější. No tak když už nám někteří dávají slevy, když už ve mnohých budí respekt náš počet, když už naše kolony při srazech vyvolávají údiv přihlížejících, když ... tak proč nechtít tu sílu využít. Využít ji k ochraně svých členů, dovést komunitu k dokonalosti. Jedním z kroků na této cestě byla registrace CMC jako občanského sdružení. Nyní se již začínají vést jednání s Ford Motor Company. Chceme mít v zádech silného partnera, kterým bychom se mohli zaštiťovat v servisech nejen slevami, ale především pomocí velkého bratra při reklamacích a problémech. A je tu třetí motivace:

Teď jsem chtěl napsat, že posláním klubu byl od začátku jakýsi zdroj informací. A ono je to vlastně naopak. Původní stránky, které obsahovaly výhradně technické informace vlastně stály u zrodu klubu. V technické diskusi na dnešním MondeoTechWebu (MTW) se začala tvořit parta lidí, která měla později na svědomí vznik klubu. Zpětně mě těší, jak nenásilně a logicky vznikl klub. Nikdo si neřekl, tak a teď založíme CMC a budeme lovit členy. Ne. Nejdřív byli lidi a pak se teprve začali považovat za klub. Pak vznikl název. MTW a delší dobu již také diskusní fórum jsou tedy nejen nedílnou součástí klubu, ale něco víc, proto další motivací nemůže být nic jiného než:

Netrvalo dlouho a zjistili jsme, že klub záhy přestal být jen technickou záležitostí lidí, které zajímá v čem že si to vozí svá něžná pozadí. Již první srazy daly najevo, že nejde jen o auta, ale každé setkání je i společenskou událostí. Naše Mondea dokázala víc, než jsme vůbec doufali. Pravděpodobně i to je důvod, proč většina něžných poloviček našim členům nezazlívá účast na akcích klubu a naopak je často doprovází. Klub tedy do techniky vnesl motivaci číslo pět:

Nedávno se ukázalo, že naše síla a počet je možná větší, než aby stačila jen pro nás. Možná může být část našeho potenciálu užitečná i našemu okolí. Vždycky jsem si říkal, že je vhodné, aby ti silnější a ti s více možnostmi pomohli těm, kterým něco chybí, nebo prostě jen v životě neměli tolik štěstí. A CMC dnes již není žádným drobečkem a charitativní sbírka, kterou jsme spustili, dokazuje, že skutečně jsme schopni poskytnout nějakou pomoc i druhým. Domnívám se, že tato motivace nás posouvá mnohem dál:

Mikki